Co školáci zažili

Ohlédnutí za prosincovým před/školáckým výletem

13. 12. 2024 - Karlštejn 

Cílem předvánočního předškoláckého výletu byl hrad Karlštejn.

Zvládli jsme cestu na Smíchov autobusem, tam jsme přesedli na vlak, a protože cesta bylo dlouhá, všem nám pěkně vyhládlo – na nádraží jsme využili vytopené čekárny a před výstupem na hrad jsme se posilnili svačinou. Cestou k hradu jsme pátrali po symbolech blížících se Vánoc, zachraňovali termosku z potoka, povídali si o Karlu IV., kochali se panoramaty hradu a věřili, že se podíváme i dovnitř. Děti dobře šlapaly a brzy jsme stanuli na hradním nádvoří. A než jsme se stihli rozkoukat, ujmula se nás milá paní průvodkyně, a už jsme stáli v Rytířském sále. Prohlédli jsme si i Audienční síň, Karlovu ložnici, jídelnu… Většinu dětí nejvíc zaujala replika Svatováclavské koruny. Kromě střípků ze života Karla IV. jsme se dozvěděli třeba i to, jak se na hradě chodilo na záchod, alespoň na modelu jsme spatřili krásu kaple sv. Kříže. Kličkovali jsme hradními místnostmi mezi dalšími výpravami, povídání bylo krásně přizpůsobené dětem. Po další svačince jsme si ještě prohlédli hrad zvenku, koupili si něco na památku a opět sestoupili do podhradí. 

V restauraci Na Vyhlídce pro nás měli nachystaný vynikající vývar a pak už jsme upalovali na vlak. Rozdali jsme si další korálky na předškolácké přívěsky, tentokrát dětem přibyla zlatá hvězda. Cestu vlakem i autobusem jsme vyzbrojeni kušemi, meči a korunami v pohodě zvládli. Příště hurá do galerie! 

Lucie Vomáčková Kalkusová 

Ohlédnutí za listopadovým před/školáckým výletem

Na druhý výlet jsme se vydali autobusem ze Štěchovic do Počepic. Počepice jsou ještě kousek za Sedlčany, čekala nás tedy dlouhá cesta, kterou jsme si zkrátili čtením a hravě ji zvládli. 

Ze zastávky jsme se vydali směr Perníčkárna U Radešínka – vůně perníku nás neomylně dovedla na místo. Děti se nemohly dočkat, a proto jsme se rychle v teple nasvačili a vrhli se řádit do herny. Lanové překážky, Jeníčkův strom, odkud děti vyhlížely světýlko, lezecká stěna symbolizující dobrodružnou cestu lesem, Perníková chaloupka se skluzavkou skoro rovnou do pece, vaření lektvarů pro Ježibabu, kuličkodráha – každý si přišel na své. Pak jsme se šli podívat na jednotlivé procesy výroby perníčků. Děti viděly, jak se ve velkém míchá těsto, jak se z hroudy těsta na kouzelném stroji stává stále se zvětšující placka, jak se těsto vykrajuje malinkými i obřími vykrajovátky. Pak jsme sledovali, jak šikovné ruce perníčky krásně zdobí, jak se míchá poleva… a na konec přišlo to, nač se děti asi nejvíc těšili – každý si po tréninku různých tahů nazdobil vlastního perníkového panáčka a srdce. 

Před obědem jsme si ještě na chvíli zaskotačili v herně, po obědě nakoupili dobrůtky a další poklady, vyběhali se venku na hřišti se závěsnou lanovkou a pak už se vydali autobusem zpět. 

Cestu jsme si zkrátili rozdělováním dalších korálků na naše předškolácké přívěsky. Budeme rádi, když je na další výlet zase dáte dětem s sebou. Každý výlet nám totiž jeden korálek přibyde.  

Lucie Vomáčková Kalkusová

Ohlédnutí za říjnovým před/školáckým výletem 

11. 10. 2024 - Vlčí rokle, Borovíčko

Od rána bylo jasné, že naše (před)školácká výletní premiéra za barvami podzimu nebude "pro bábovky". Déšť až na výjimky nebyl vydatný, o to byl ale vytrvalejší. Proto jsme využívali každé možnosti se schovat – úvodní seznamovací hry jsme hráli v nádražní budce, na svačinu jsme využili přístřešek u potoka Vlčín, který nám posléze posloužil i trochu jako tělocvična. Když déšť na chvíli trochu polevil, zkusili jsme "papírovou aktivitu" – k barevné paletce děti v přírodě hledaly odpovídající barvy. Kapky ze stromů i opětovný déšť nám ale nedovolili vytrvat dostatečně dlouho. A tak jsme pak cestou zkoumali vše živé i neživé, co jsme potkali, Jana nám poskytla skvělý odborný výklad ke všemu, co děti zajímalo – houby, stromy, živočichové - a jejich barvy…

A už jsme byli v Borovíčku, v krásném lomu. Postavili jsme si velký přístřešek, podnikli výpravu za suchým chvojím a první sirkou rozdělali oheň. Velkou zásluhu na tom měly třísky, polínka a březová kůra, kterou si děti na zádech přinesly z domova. Odměnou nám pak byl teplý oběd v bříšku, pekli jsme buřty, sýry, jablíčka… úplná hostina.

Posilněni jsme se proměnili v malé výzkumníky a v mini laboratoři pod přístřeškem jsme se snažili přijít na to, proč listy na podzim mění barvu. Děti drtily listy v třecích miskách, pomocí metody chromatografie jsme pak na filtračních papírech a na bílých křídách viděli, jaké barvy jsou obsaženy v jakých listech.

Pak už byl čas vše pobalit a sestoupit zpět do údolí. Bez deště!
Počasí bylo výzvou, se kterou se všichni popasovali skvěle.

Závěrem děti dostaly na karabince malou Vlčí hlavu jako připomínku výletu do Vlčí rokle. 

Na dalších výletech se nám přívěsky budou plnit dalšími maličkostmi. Těšíme se! 
Lucie Vomáčková Kalkusová

V pátek 12.4.2024 proběhlo další setkání předškoláků a domácí školáků v jurtě v tanečně-sportovním duchu. Děti se s vervou pustily do olympijských disciplín, vyrobily si medaile a po závěrečném tanci se spokojeně rozešly domů. Jejich trenéry byly Petra Potůčková a Martin Holub.

V pátek 8. března na dni pro (před)školáky jsme se věnovali hudbě, vyráběli jsme dešťové hole, poslouchali se zavřenýma očima lesní koncert, hráli na bubny, chrastidla i na violoncello (většina z nás poprvé), jako noty skákali po notové osnově z lan, prošli se po houslovém klíči. A protože se sešlo osm dětí, vytvořili jsme hravě celou stupnici, zatím c dur. 
Příště nás čeká sport a tanec, určitě tedy nabyté znalosti zužitkujeme.. 

V pátek 2. 2. 2024 jsme společně vařili na ohni, pekli housky ve středověké peci, vyráběli uhly a pak s nimi malovali.

V pátek 12. 1. 2024 jsme malovali akrylové obrazy.

V pátek 10. 11. jsme jezdili na koních.

V pátek 13. 10. jsme vyráběli a pouštěli draky.

V pátek 19. května jsme putovali daleko, až do Berouna. Vlakem z Měchenic na Hl. nádraží a pak jiným vlakem do Berouna. Zašli jsme za mědvědem Kubou pod Městskou horu a na rozhlednu. Také jsme navštívili Geopark Barrandien v Muzeu Českého krasu, kde jsme hledali trilobity a jiné pravěké mořské zkamenělé tvory.

V pátek 21. dubna jsme jeli vlakem do Jílového u Prahy a šli na rozhlednu Pepř. Po cestě jsme prozkoumávali okolí štol v Jílovém a hráli hry.

V pátek 24. března jsme byli u rybníka ve Hvozdech pozorovat žáby. Bylo jich tam desítky.  Odpoledne jsme v jurtě česali vlnu a vyráběli vlněné obrázky. A nejen to. Hráli jsme také různé hry a byl to prima den :)

V pátek 24. února jsme nakoukli do Národního muzea v Praze. Tolik zajímavostí na jednom místě!

V pátek 20. ledna 2023  jsme vyrazili do lesů v okolí naší jurty. Odpoledne na nás čekal artefiletický blok s názvem "Poslouchej, dívej se a tvoř". Byl plný hudby, vyprávění, pohybu a malování.

V pátek 16. prosince 2022 jsme vyrazili do Divadla Kampa na představení Jak andělíček Koledníček Vánoce prožil. Odpoledne jsme se prošli na Kampě a prozkoumali blízké okolí. Byla to opravdu zábava!

V pátek 25. listopadu 2022 jsme zašli na exkurzi do keramické dílny Václava Dyntara ve Štěchovicích, odpoledne jsme se vypravili k přehradě a zahráli si pár her v přírodě.

V pátek 21. října 2022 jsme strávili dopoledne v lese, odpoledne jsme se projeli na koních a tvořili z ovčí vlny.