Čaro dávných příběhů

Termín konání: 11.-15.7. 2022
Pro koho: děti 6 až 10 let

Průvodci: Hanka Štulířová a Petra Skočdopolová

Náš táborový příběh se začal odehrávat v druhém prázdninovém týdnu a inspirací nám byla kniha Momo a ukradený čas, kterou napsal autor Nekonečného příběhu, Michael Ende.

Vypráví o době, kdy téměř za každým městem stál kamenný amfiteátr, zastřešený tkaným "podnebím". Podle bohatosti výšivek a materiálu tohoto podnebí se poznala i bohatost města, za kterým divadlo stálo.

Lidé se tenkrát scházeli na náměstích, aby rokovali a společně rozhodovali o důležitých věcech. I divadlo bylo pro ně tenkrát něčím opravdu niterným. Diváci i herci se dokázali tak propojit, že se všichni cítili být součástí příběhů a putovali společně prostorem a časem.

Naše vyprávění začíná v době, kdy lidé už k sobě tolik blízko neměli. Divadla za městy pomalu chátrala a rozpadala se a v jednom takovém se nečekaně objevila malá holčička. Nikdo nevěděl jak a odkud se tu Momo vzala, ale s jejím příchodem se začalo spoustu věcí ve městě dít a měnit.....

Za zvířátky s Pejskem a Kočičkou

Termín konání: 18.-22.7. 2022
Pro koho: děti 3 až 7 let 

Průvodci: Katka Suchá a Šárka Kliková

V tomto táborovém týdnu byli našimi průvodci Pejsek a Kočička. S dětmi jsme si každý den povídali, ale i zpívali, hráli a tvořili na téma jedné zvířecí říše.

V pondělí se děti seznámily hlavně s hospodářskými zvířaty, a to přímým kontaktem. Hned ráno nás vítala svým žalostným bučením místní kravička, která toužila nakrmit své telátko za plotem. Naštěstí její bučení nebylo v dalších dnech už tak zoufalé. Děti si pak užily krmení koz a ovcí. 

Při prvním společném dnu jsme se však především seznamovali, jak při hrách tak při procházce do lesa. Kdo chtěl, mohl si vytvořit koníka z ponožky, příze a knoflíků. 

V úterý jsme se zabývali ptačí říší. Tvořili jsme tedy ptáčky z papíru a barevných peříček, zpívali ptačí písničky a ráno si zahráli i hry s "opeřenou" tematikou. 

 Ve středu jsme se pro velké horko vydali na výlet ze Šerpin lesem k Bojovskému potoku. Děti se na vodu hodně těšily, a tak i přes náročnější kamenitý...

S Pinkausem Šerpinským, tentokrát tam a zase zpátky... a ještě o kus dál

Termín konání: 25.-29.7. 2022
Pro koho: děti 8 až 14 let

Průvodci: Hanka Gazdová a Tomáš Palatý

Některé známosti jsou skutečně k nezaplacení. To lze dnes již bezesporu říci i o našem vzácném přátelství s Pinkausem Šerpinským. Tykat si s někým, komu je již přes 770 let, je jednak velká čest, a za druhé i výhoda. Jen málokdo je jako očitý svědek schopen popsat velkou proměnu světa od středověku do současnosti, což bylo tématem letošního příměstského tábora Hvozdíku. Tábor byl již v pořadí druhým, jehož se Pinkaus účastnil. A opět to stálo za to.

V pondělí ráno jsme se sešli u jurty nad Masečínem a přemýšleli, co bychom tak mohli celý týden dělat. Vtom jsme našli zprávu od Pinkause! A rázem bylo jasno a dobrodružství začalo. 

Pinkaus se ve zprávě přiznal, že je toho na něj už trochu moc a že některým novým věcem kolem sebe úplně nerozumí. Navrhl proto, abychom se vydali na cestu časem tentokrát obousměrně, tj. abychom jemu vysvětlili, jak funguje moderní svět a on nám na oplátku vyprávěl o tom, jaké to bylo dříve a pak bychom společně přemýšleli, co nás čeká v budoucnu. Zjistili jsme, že všechny...

Indiánskou stezkou

Termín konání: 15.-19.8. 2022

Pro koho: děti 3 až 7 let

Průvodci: Katka Suchá a Petra Skočdopolová

V tomto táborovém týdnu jsme si hráli na indiánský kmen. Nejdříve jsme se v ranním kruhu seznámili navzájem, povídali si o tom, co o indiánech, kdo ví a zazpívali a zatančili si první indiánskou píseň. Posilněni svačinou jsme se pak vydali do lesa hledat vhodný materiál na náš kmenový totem. Ještě v lese jej bylo třeba zkrátit na vhodnou velikost, opracovat kůru a začít na něm tvořit ozdobné zářezy. Do toho se většina dětí s chutí pustila. Některým se práce s pilkou a škrabkami natolik zalíbila, že je pak vyžadovali v každou vhodnou chvilku.

Po obědě a odpočinku ve stínu korun stromů, kde jsme kromě pátku pro horké počasí odpočívali každý den, jsme se pustili do malování totemu akrylovými barvami. Do této tvorby se děti pustily ještě živelněji, než do práce s nářadím a udržet barvy nesmíchané bylo u některých umělců téměř nemožné. Totem se však nakonec velmi podařil a my jej mohli hned druhý den ráno společně vztyčit a zazpívat si u něj. Samozřejmě tomu předcházelo důkladné hloubení jámy, do jejíhož hloubení se první ranní příchozí rádi pustili. Kdo zrovna nekopal, mohl si vytvořit z korálků a pírek ozdobu domů...