Týden Adventní spirály

Ohlédnutí za školkou (21. - 24. 11.):
Pondělí
Ráno jsme se po víkendu sešli v dobré náladě. Jako každý den jsme si rozdělali oheň, s přibývajícím chladem nám oheň ráno chybět už nesmí. I přes to, ale některé děti ráno raději běhaly nebo řezaly dřevo...

Řezání dřeva je pro všechny zábava, u které se vždy nasmějeme a také trochu zahřejeme. Ráno jsme se společně přivítali povídáním o adventu a říkankami o mrazu a sněhu. Na procházce jsme se vyhýbali loužím. Jsou v těchto dnech opravdu obrovské a hodně rozbahněné, což je veliké lákadlo, bohužel poněkud studené. A tak jsme raději zvolili okliku, kde jsme ale pak nasbírali spoustu zeleného chvojí na nastávající slavnost. Po procházce se všichni těšíme do tepla jurty a u odpočinku jsme si četli pohádky o posledním jablíčku, prvním sněhu a o 3 medvídcích a lišce.

Úterý
Dnešní ráno bylo jako v pohádce, mráz nám vše začaroval do bílých barev. Naštěstí to ale nebylo ráno nepříjemné, protože nefoukalo a hned na startu dne jsme se s dětmi zahřáli společnou přípravou na slavnost. Hrabali jsme terén, kde později bude naše spirála. Ranní vítání bylo provázeno zahřívacími básničkami a zaháněním mrazu a zimními říkankami. Den v lese nám rychle utekl, šli jsme dnes trochu dále než obvykle chodíme (až za třešně k hromadám), tak si děti dělaly své domečky. Kluci celou dobu zpívali své (vymyšlené?) punkové písně. Také jsme si tam udělali super houpačku zavěšenou na nakloněný dub, který děti objevily a krásně se na houpačce celou dobu střídaly a vzájemně houpaly. A kdo se nechtěl ani houpat, ani velebit domek, hrál na cestě podbíhačku. Což byla také velká zábava. U odpočinku jsme si vyprávěli O Krakonošovi a lháři, byla to po celý týden velmi žádaná pohádka. Děti pak měly za úkol nakreslit něco z některé z pohádek. Pak si také vyráběly svícínky na slavnost a nebo dekoraci z dřevěného lístku, kterou začaly tvořit už v pondělí.

Středa
Středeční ranní atmosféru u ohně nám zpestřily hudební nástroje a zpívání a koncertování. Zdá se, že hned za policejním koncertem je, co se oblíbenosti týče, v závěsu opička v autě. Ještě se ji budu muset lépe naučit. Ranní vítání nám krášlila spirála, po které jsme chodili a ve středu spirály našli poklad. Proložili jsme téma spirály jógou smíchu, která nám připomněla, že i když nám v temných a chladných dnech někdy do smíchu nebývá, je dobré se alespoň snažit mít dobrou náladu. Děti byly ze smíchových cvičení překvapivě dost nadšené. Mě osobně přišlo trochu krkolomné dělat s dětmi, které se naprosto přirozeně smějí a radují, smíchová cvičení pro dospělé, ale budiž tedy. Vypadá to, že budu muset ještě vymyslet nějaká nová na někdy příště. Po svačince jsme ještě v poklidu pracovali na zahradě. Den byl celý ve velice klidném duchu, možná díky počasí. Bylo teplo, bezvětří a celý den se držela mlha, byli jsme tak trochu jako v peřince. Práce na zahradě nás trochu zdržely a tak jsme se dnes neprocházeli daleko, jen k naší staré dobré blízké borovici. Ne že bychom nechtěli, ale děti si to hodně přály. Dostaly za úkol hledat poblíž alespoň něco pěkného z čeho by se dala vyrobit nějaká dekorace na slavnost. A tak nosily různé větvičky, lístečky atd.
Odpoledne jsme pokračovali ve vyrábění a kdo měl hotovo, mohl si nakreslit a vystřihnout spirálu.

Čtvrtek
A je to tady, den spirály. Dalo se to poznat hned po ránu, Katka totiž donesla do školky různé flétny a hrála na ně střídavě celý den. Tak nás hned po ránu nakopl slavnostní duch a celý den jsme si zpívali a hráli adventní písně. Samozřejmě jsme u toho stíhali ostatní běžné věci, jako řezání dřeva a dodělávání svícínků. V lese jsme si tedy hráli za poslechu Katčiny flétny a spolu s mlhou to bylo opravdu magické. Stavěli jsem domečky pro skřítky, kluci kutali poklady, někdo se houpal a i přes to, že den o de dne zdá se přituhuje, bylo nám moc fajn.
U odpočinku jsme si vyprávěli výše zmiňované pohádky a také příběh adventní spirály.
Odpoledne jsme pokračovali ve vyrábění a kdo měl hotovo, mohl si nakreslit a vystřihnout spirálu.

No a další den utekl jako voda. Kolem 4 hodiny už začali chodit rodiče a na parkovišti to po chvilce vypadalo jako na nějakém festivale. A co bylo dál, mnozí již víte. Sešli jsme se v hojném počtu, abychom si společně vyprávěli příběh adventní spirály a společně si zazpívali písně, na chvilku se zastavili a připomněli si, jak jsou některé chvíle výjimečné a jak na každém dobrém skutku a milém slově záleží. Když jsme všichni obestoupili spirálu, přišel anděl, aby dětem zapálil jejich světélko. Můj osobní zážitek je ten, že koukám do textů, abych něco nepopletla a snažím se co nejlépe zpívat a pak zvednu hlavu a vidím okolo sebe spousta světel a rodin, jak září a zpívají a dohromady společně to opravdu dělalo magický dojem. Děkujeme všem za krásné chvíle s vámi strávené. Počasí nám naštěstí opět přálo a tak nás mohlo být hodně venku.

Za Hvozdík napsala Petra Skočdopolová