OHLÉDNUTÍ ZA POSLEDNÍM ADVENTNÍM TÝDNEM

01.01.2023

19. - 22. 12.
V závěrečném prosincovém týdnu nás bylo pro různé virózy a nachlazení ve školce opravdu málo. Přesto jsme si užili pěkné zimní dny. Hned v pondělí naši skupinu a hlavně Vítka posílil jeho starší bratr Jan. Nálada byla hned od rána akční. Využívali jsme sněhu k bobování a ježdění na lopatách pod přístřeškem. Pohyb či zahřívání u ohně bylo vzhledem k mrazivé teplotě opravdu potřeba. Kdo zrovna nejezdil, mohl u ohýnku poslouchat čtení z Vánoční knížky. V pytlíku jsme našli různě barevné látky a srdíčko s výzvou k zabydlení našeho betléma postavami. Pro velkou zimu jsme šli svačit do tepla do jurty. Posilněni jsme se u venkovního ohně pustili do tvoření postaviček ze špalíků a látek. Rozhodli jsme se tentokrát vynechat procházku do lesa, aby ti kdo potřebují, měli možnost zahřát se u ohně či v jurtě. Klukům bylo naštěstí pořád teplo, protože buď jezdili či řezali dřevo. S postaviček měli radost všichni. Po obědě jsme četli O Bělince a Růžence a O lesním šedivci.

V úterý s námi jako průvodkyně byla Magda s malou Miou. Ta už se krásně zapojuje mezi děti, které jí dost pomáhají a zároveň se učí, že přílišná péče nemusí být, nejen malým, vždy příjemná. Ráno bylo slunečné a stále mrazivé, takže jsme opět dost jezdili na lopatách. Díky slunci, dobrotám z pytlíku a velkému ohni jsme zvládli svačinu venku. Po té jsme rychle vyrazili s půjčenými saněmi, boby a lopatami jezdit na cestu nad třešněmi. Jezdilo to tam parádně a děti se krásně střídaly ve společných jízdách. Podařilo se nám tam také nařezat rovná polena na slunovratovou hranici.
Po obědě a odpočinku s pohádkami z předchozího dne jsme se se pustili do dokončování a balení dárků pro rodiče. Kdo měl hotovo, pomáhal lepit společný papírový řetěz na ozdobu borovičky před jurtou. 

Ve středu už bylo deštivo, ale ani to nás neodradilo užít si poslední kousky sněhu k bobování. Svačina však byla potřeba pod střechou a v teple. Zvládli jsme jí i s přesuny dovnitř a ven vcelku rychle a mohli tak ještě naposled v tomto roce vyrazit na pořádnou bobovačku na cestu nad třešně.  I když sněhu ubývalo a poprchávalo, jezdilo to stále dost rychle. Za oběd v suchu a teple jsme pak byli všichni vděční. Pro velký úspěch jsme opět četli O Bělince a Růžence. Před svačinkou si ještě každý vytvořil svíčku v lodičce z ořechových skořápek, které jsme tento den měli v adventním pytlíku. Většina dětí dokonce stihla udělat lodičku i pro kamarády, kteří ten den ve školce nebyli. Nezapomínali jsme si u všeho také zpívat vánoční koledy. 

Ve čtvrtek bylo ve školce bohužel nejméně dětí a ze sněhu už zbylo jen pár zledovatělých kousků, na kterých se někteří stále zkoušeli svézt. V pytlíku byly svíčky a koření k výrobě ozdobných svícínků z jablíček. Jejich tvoření si děti moc užily. Podařilo se i uklidit a nachystat ohniště pro slavnostní hranici. Tu pak nachystaly průvodkyně, které přišly po odpočinku. Hanky pak za pomoci Tomáše, který přišel před svačinkou, přichystaly divadlo. Při jídle už začínali chodit první rodiče a děti, které přišly ze zdravotních důvodů pouze na slavnost. I tak se zdálo, že dospělých je chvílemi více než dětí. Vítr naštěstí zeslábl a sluneční paprsky naopak zesílily, takže jsme si nakonec užily krásnou slavnost s divadlem O chlapci a huse i silným ohněm. Příběh děti sledovaly se zatajeným dechem a provázela ho až magická atmosféra, kterou pomáhaly vytvořit oranžové sluneční paprsky a Pétino hraní na kytaru. Po tomto hlubokém zážitku jsme se společně přesunuli k betlému a všechny děti měly možnost nést a pohoupat našeho dřevěného ježíška v šátku. Za zpěvu koled ho uložili do jesliček a pak nás čekalo zapalování slunovratové hranice. Větřík to trošku ztěžoval, ale naštěstí nám Jana s Lukášem přinesli betlémské světlo, kterým se Lukášovi podařilo oheň slavnostně zapálit. Před zapálením jsme se ještě všichni otočili ke světovým stranám, ke kterým nám Hanka řekla tradiční modlitby. Ohni i všem živlům jsme společně zazpívali a pak už byla volná zábava u stolu s dobrotami. 

Kéž se v příštím roce sejdeme všichni ve zdraví a síle
Za Hvozdík zapsala Katka Suchá