Březen za kamna vlezem

Ohlédnutí za školkou (6. - 9. 3. 2023): Tento týden se celý nesl v duchu předjaří. S masopustem se nám probudil medvěd, ale v tento čas se probouzejí i další zvířátka, věnovali jsme jim proto pozornost. Téměř celý týden jsme hráli hru boudo budko, kde se společně schovávají různá probuzená zvířátka.

Pondělí
Ranní přivítání jsme začali odháněním zimy a voláním jara a slunce. Zahráli si boudo budko, což děti opravdu bavilo celý týden.
Na procházku jsme šli dál, než obvykle a to k prolézacímu dubu. Děti si tam krásně hrály společně a krom asistence při čůrání (stále ještě chodí raději více oblékané), nás vlastně k ničemu nepotřebovaly. Kolem dubu vznikali volnou hrou různé domečky, pelíšky, ale i rodiny. Děti si poslední dobou často hrají na rodinu. Ať už jsou to rodinky krokodýlí nebo lidské.
U odpočinku jsme si vyprávěli pohádku o zvířecí škole. Improvizované vyprávění o tom, jak šla zvířátka do školy a tam je známkovali z různých dovedností. Třeba z lezení na strom, což třeba moc nešlo rybě, ale opice dostala za 1. Tak nám z toho vyplynulo, že je každý na něco dobrý a každý je potřeba a nemusíme se snažit být ve všem nejlepší. Protože v pohádce se zrovna stalo, že když na to zvířátka přišla, byla daleko veselejší. Dále jsme četli Krásku a zvíře z českého špalíčku.

Předškoláci pak dostali za úkol nakreslit své oblíbené zvíře. Ostatní děti si kreslily a kdo chtěl, mohl si za naší asistence ušít z ponožky zvířátkového maňáska.

Úterý
Hned ráno jsme s dětmi kreslili na dřevěné destičky a řezali dřevo. Bohužel nám začalo hodně silně a nepříjemně foukat a tak jsme se přivítali rychleji než obvykle, zaháněli zimu a po svačince jsme se rychle běželi schovat do lesa, kde to bylo daleko příjemnější. U bunkru nahoře téměř nefoukalo. Vyráběli jsme různé prolézačky a řezali pilkami a také jsme tam postavili domeček.
U odpočinku jsme stihli hned několik pohádek. O 3 medvědech, zvířátka ve škole a z knihy pana Macourka na vyžádání Jonáše a rybí tuk.

Předškoláci kreslili velkou vrtuli (lemniskáta), uvolňování ruky. Pak jsme s dětmi skládali puzzle a šili maňásky.

Středa
Středeční vítr nebyl tak krutý a proto nám bylo dobře i u ohně, kde jsme si po ránu prohlíželi knížky a hledali v nich různá schovaná zvířata z džungle. Ranní kruh probíhal v obdobném duchu jako předešlé dny. Na procházku jsme šli nad třešně za ohrady, kde jsou hromady větví a děti si z nich tvoří domečky. V jednom domečku byl krám, kde jste si zadarmo mohli koupit úplně všechno, na co si vzpomenete a ještě jste tam dostali peníze, sice všechno vypadalo jako dubové listí, ale i tak, když může člověk najednou dostat všechno, uvědomí si, že toho zas tolik nepotřebuje.
S dětmi jsme pak po odpočinku skládali puzzle a malovali narozeninové hvězdičky nebo si kreslili. Předškoláci pletli na papír svůj vlastní palčák (grafomotorické cvičení dle obrysu své vlastní ruky).

Čtvrtek
Ve čtvrtek nás vítr zahnal do měchenického sálu. Vlastně nám tam bylo docela příjemně, byla to tentokrát útulná změna, i když jsme se tomu den předem trochu s Katkou bránily. V sále je spoustu prostoru k různým hrám, které zatím venku dělat nejdou. A tak jsme stavěli koleje, hodně jsme se zaobírali magnety, které jsme dostali v krabici s hračkami od Hanky G., jezdili s autíčky atd.
Na ranním kroužku jsme si už zkoušeli odemykat zem, aby rostla tráva a zpívali písně pro Mořenu, kterou budeme brzy vynášet.
Venku na hřišti lezly děti skoro celou dobu na jeden strom a hřišti nevěnovali až takovou pozornost.
U odpočinku Dlouhý, Široký a Bystrozraký a pohádka O zlaté slepici. Předškoláci měli za úkol nakreslit, v co byla princezna v pohádce zakletá. Ostatní děti si kreslily, nebo dokončovaly maňásky. Odpoledne jsme si pak ještě pohráli s různými hračkami, které v jurtě nemáme a tradičně zahráli židlovačku, kde děti běhají na hudbu a snaží se vejít na ubývající židle.

Za tým Hvozdíku napsala Petra Skočdopolová