Ohlédnutí za zářím ve školce
Celé září bylo teplé a slunečné. Nemuseli jsme se ani jednou schovat do jurty před větrem nebo deštěm a i dobu odpočinku jsme zkracovali na nezbytně dlouhou dobu a sytili se do plnosti hrami venku. Les i zahrada kolem jurty jsou pro nás malým rájem. Děti mají svoje místečka, doupátka, bunkry, stromy, na které lezou a jejich fantazie, radost, hravost a nadšení, jsou pro nás dospěláky velkou inspirací a bránou do pestrého a radostného světa, do kterého je moc milé a léčivé občas nahlédnout.
První týden v září jsme se sžívali s novými dětmi. Četli o Palečkovi, odvážném malém človíčku, co se nebál vydat do světa a dokázal si poradit i s lupiči, také o Palečkovi a jeho kamarádech, o tom, jak sám nezvládl nic, ale se svými bratry prstíky donesl obrovskou šišku mamince. Tuhle říkačku nás bavilo i hrát a tak se nám třeba podařilo naložit do vozíku velké, těžké pytle kůry. Prstíky jsme také malovali a procvičovali je při různých prstových říkačkách. Zvykali jsme si také na drobné změny v denních rituálech. Na ranním kruhu zpíváme jinou uvítací písničku a je to někdy opravdu fuška opustit staré zvyky a přijmout něco nového, jiného. Každý měsíc si zpíváme písničku určenou jen pro toto období a sledujeme náš nový kalendář. Máme na něm hvězdičky s datem narození a atributy, které jednotlivé měsíce charakterizují, chvilky nad kalendářem jsme dost intenzivně prožívali. Hned 8. září měl narozeniny Toník, jeho oslavu jsme si užili s plnou parádou. Palačinky a povídání o Toníkovi, které napsali jeho taťka s mamkou, nás hodně rozveselily. Dozvěděli jsme se například, proč říká Tonda své oblíbené pomazánce Máňa :) . Povídali jsme si také o odletu ptáčků, ptáčky si vystřihovali z papíru a hráli si s nimi a u jurty vznikl celý ptačí strom a ptačí nemocnice.
Zářiový čas je spojen se sklizní a poděkováním za úrodu a toto téma nás bohatě naplnilo. Zpívali jsme písničky o jablíčkách a jiném ovoci a zelenině, také o mlynářích, mletí a pečení, malovali jsme jablíčka, dělali moučné obrázky, navlékali bramborové korále, tiskali bramborovými tiskátky, vyráběli figurky z brambor, modelovali z hlíny, mleli obilí a také četli o Ječmínkovi a Kuřátku, co se zatoulalo v obilí. Toto všechno naše konání vyvrcholilo podzimní slavností. Už tradičně jsme si zahráli legendu o svatém Václavovi, poděkovali za úrodu a připravili si společnou hostinu z donesené zeleniny a námi namleté mouky. I když byla letos menší úroda jablek, podařilo se nám nakonec nasbírat tolik jablek, že jsme mohli i moštovat. A tak vstupujeme do další, té temnější a chladné části roku posíleni a děkujeme nejen za hojnost úrody a potravy, děkujeme za zdraví, přírodu a všechno krásné, co můžeme denně žít spolu s vámi a vašimi dětmi.
Za tým Hvozdíku zapsala Hanka Štulířová