Vítání blížícího se léta

05.06.2022

Ohlédnutí za školkou (30.5.-3.6.): Téma celého týdne probíhalo v duchu loučení se s květnem a vítání blížícího se léta. Díky příchodu teplých dnů jsme již od brzkého pondělního rána nelenili s ranní tvorbou. Vyráběli jsme indiánské lapače (či bavlnkové ozdoby) a také si děti kovaly vlastní šperky.

Den jsme společně uvítali zpěvem o ročních cyklech

a děkovali měsíci květnu za to, co všechno nám s sebou přinesl a odnesl. Na procházce v lese jsme si pak malovali na kamínky a vyráběli kamínkové obrázky
do nové kamínkové pohádky.
Ve středu přišla na žádost další vlna výroby lapačů či barevných pavučinek.
Také jsme hráli různé hry, například mikádo, fotbal.
na sluncem vyhřátém kopečku, kde jsme si hráli s kuličkami, na obchod, a stavěli policejní stanici i s vězením. Viděli jsme také ptačí mláďata v dutině stromu
a prozkoumávali drobnými výpravami neznámé kouty lesa.
Malovali jsme společně na dřívka a vyráběli věci ze dřeva, například dalekohled.
U odpočinku nás provázela další květinka: Maková panenka.

Po obědě jsme uspořádali policejní koncert a chytili tak mnoho padouchů a zachránili jsme a pomohli nejen spoustě zvířátkům.

V úterý jsme slavili Janovy narozeniny a vyráběli narozeninovou knihu. Ještě jsme si připomněli, že nám končí a začíná nový měsíc. Poté jsme se společně vydali na dlouhou procházku za narozeninovým pokladem.

Vyhráli jsme si pak na místě, kde je hodně prolézacích stromů, byl to tedy den plný pohybu.

Po obědě jsme se loučili s Ernestem a jeho rodinou a vytvořili bránu přátelství, která přináší štěstí do vykročení nového životního dobrodružství.


A jelikož byl den dětí, společně jsme slavnostně rozkrojili první úrodu naší zahrádky - JAHODU. Byla sladká a všem chutnala.

Předškoláci si pak šli najít své příjemné místečko v lese, kde se pak seznámili se svým totemovým zvířetem (průvodcem), kterého si pak vyrobili s pomocí dřeva a sádry.

Ostatní děti se byly podívat na studánku, přilili jsme do ní vodu a uvelebili se

Ve čtvrtek hned ráno vypuklo stavění velké opičí dráhy.

A protože byl nedávno den dětí, zkoumali jsme s čím vším si lze hrát a hráli jsme si s hlasem. Zpívali jsme velrybí písně, proměnili jsme se v tarzany a víly a zkoušeli, jestli tichá pošta donese vzkaz v původní podobě.

Les se pak na procházce proměnil v džungli a klacky v mačety, kdy se z kopřivového pralesa stala průchozí cesta.

Páteční ráno dávalo pocítit, že je léto za dveřmi a tak jsme mohli vytáhnout hlínu (která nám doposud přišla pro rána studená) a "pekli" jsme obtisky lístků a květin, kterých je v okolí čím dál tím víc. Květinám jsme také věnovali více pozornosti a v duchu toho se také společně přivítali.

Na procházce pak bylo potřeba doupravit kopřivový prales a také jsme vyráběli květinky zmrzlinky, které trochu pomáhaly zvládnout přibývající horko.

Za Hvozdík zapsala Petra Skočdopolová