Rozkoukáváme se po prázdninách

Ohlédnutí za prvním týdnem nového školního roku ve Hvozdíku:
Ještě před zahájením školního roku jsme se my všichni průvodci snažili v jurtě i zahradě uklidit a pro děti všechno co nejlépe připravit.
Hodně jsme zabojovali s kameny pod houpačkami. S velkou pomocí Tomáše a synů Hanky Gazdové a Petry Potůčkové jsme vyhloubili zeminu pod houpačkami a nahradili jí kůrou, tak snad už nebudou případné pády tolik nebezpečné a bolestivé.
Školní rok jsme zahájili informativní schůzkou s vámi rodiči a ve čtvrtek 1. září jsme se už sešli s většinou dětí.
Skupinka by měla být letos stálá, většina dětí bude ve školce čtyři dny v týdnu a tak se těšíme na intenzivní a systematičtější práci. Do party nám přibyli Jiřík, Zuzanka a Isabelka. Zuzanka a Isabelka nejsou ještě tříleté a chodí do školky zatím s maminkami. Jiřík už má s docházkou do kolektivu zkušenosti, je starší a zvládá už být ve školce sám.
Na uvítanou dostalo každé z dětí papírové srdce s přáním, srdíčka jsme potom společně vybarvovali a vystřihovali další a další.
Veškeré činnosti prvních pěti dnů směřovali k připomenutí si pravidel, denních rituálů a vzájemnému seznamování.
Na kruhu jsme celý týden hráli hry se jmény (házení a posílání míčku s vyslovením jména, podbíhání pod plachtou-výměna místa s kamarádem,....)
Hodně jsme tvořily z přírodnin, navlékali žaludy, jeřabiny, vyráběli malé skřítky z klacíků, rouna a vlny, skřítkům jsme také začali budovat novou vesničku. K výrobě malých mužíčků nás navedla pohádka o Palečkovi a říkanka Paleček a jeho kamarádi, které jsme si četli každý den při odpočinku. Paleček, i když úplně maličký, nebál se pracovat, vydat se sám za tátou na pole, pohánět vola a nakonec dokonce pomohl polapit zloděje. Druhý Paleček, prstík, sám neuzvednul šišku pro kterou ho maminka poslala, ale když se spojil s ostatními prsty, byla to pro ně hračka. Tak víme, že nejsme sami, že s pomocí druhých zvládneme spoustu věcí a spolu s kamarády nám bude i veselo.
Na vycházky jsme se vypravili na úplně blízká místa hned za jurtou ale i místa vzdálenější, přizpůsobovali jsme se potřebám i chuti dětí. V lese nás nejvíc bavilo se houpat a lézt po lanech nebo tvořit z žaludů, klacíků a vlny a také objevovat houby.
Ve středu a ve čtvrtek přinesla Péťa kytaru, tak bylo veselo. Zpívali jsme o sto šest a oprášili naši " Policejní kapelu" , kdo nezná, určitě pozná :)

Týden jsme si užili a do nového se moc těšíme.

Za Hvozdík napsala Hanka Štulířová.