NESE VRÁNA NOVINU

22.11.2022

Ohlédnutí za školkou (14. - 16. 11.):
V pondělí v nás ještě lehce doznívaly zážitky ze čtvrteční slavnosti. Ellince, která se slavnosti nezúčastnila, jsme se ještě ve vyspraveném amfiteátru pokusili zahrát Martinův příběh. Ještě před tím nám však téměř nad hlavami zakrákala vrána a ačkoli bylo slunečno, přinesla nám písničku o přípravě na zimu. Ta se se sychravým počasím dalších dnů ukázala opravdu aktuální. Takže téma sv. Martina se postupně rozvinulo ve společné chystání se na zimu. Začali jsme si povídat i zpívat, kam se ukrývají zvířátka. Největší pondělní zábavou však bylo honění slepic. V tom už jsou děti mistři, dokáží se přibližovat i hezky opatrně a někteří je dokážou i chytit a pochovat si je. Slepice jsou už prostě součástí života ve školce. Čenda s Vítkem a Toničkou na ně sice dlouho stavěli past z kamení a písečné malty, ale nahlas se to před slepicemi nesmí říkat, aby to neslyšely. Stavitelé slepičky s potutelným úsměvem uklidňovali, že jim staví obrannou zeď proti nepřátelům. Kromě tohoto stavebního projektu se s pondělní návštěvou Ivoška rozjelo i dolování kolem pískoviště, které na konci dne vyústilo v zaplavení dolu blátem, ve kterém se většina dělníků spokojeně rochnila. 

V úterý ráno jsme blátivé doly zahrnuly listím a pískem, aby v nich nikdo nakonec opravdu neuvízl. Tento den už byl opravdu sychravý a ani důkladné vyhánění mlhy tentokrát nepomohlo. Naštěstí sychravé počasí neodradilo tety, seniorky z Měchenic od návštěvy ve školce. Kromě nich, se setkání "Spolu v lese", kdy je školka každý měsíc takto otevřená veřejnosti, zúčastnila i Magda s její malou Miou. Tu už děti hezky berou do party a učí se takto komunikovat a hrát si s mladším dítětem. Obohaceny byly zjevně všechny strany. Pro opravdu sychravé počasí, které bylo tentokrát jedním ze zdrojů nepohody malé Andulky, jsme zkrátily procházku v lese. Umožnili jsme jí tak odpočinek v teple. I přesto, že usnula už před obědem, děti zvládly být v jurtě v klidu a tišeji, než obvykle. Díky tomu jsme mohli všichni v klidu poobědvat v teple a odpoledne lepit z různých geometrických tvarů domečky, které si pak děti tvořivě dokreslovaly. 

Ve středu jsme se sešli v menším počtu a pro zahřátí jsme se vydali na delší, zahřívací procházku. Prozkoumali jsme nové, vzdálenější místo, které jsme nazvali prozatím tajemným lesem. Po všechny dny jsme si vyprávěli a četli pohádky O třech prasátkách, O posledním jablíčku a Příběhy skřítka Liputta (J. Streit), vším se vinulo téma domečků, pelíšků a skrýší. Toto téma se příští týden promění v chystání se na další, Adventní slavnost.

Za Hvozdík zapsala Katka Suchá