Jaro už je tu!

Ohlédnutí za školkou (21.-25.3.): Netradičně hned v pondělí nás čekala Jarní slavnost. Po vynesení Mořeny jsme s plnou parádou a jasným nebem oslavili první jarní den ve školce, protože ten opravdu první jarní den byl v neděli. Na ranním kruhu jsme si s dětmi zpívali i povídali o semíncích, která v zimě v zemi spí a slunce je na jaře probouzí. Nezapomněli jsme připomenout potřebnost vody a země samé, aby zrníčka mohla klíčit a růst.
Po svačince jsme se společně vydali do lesa hledat místo, kde se nám letos země otevře a obdaruje nás svými semínky. Cesta nás zavedla nedaleko rybníka, kde jsme se loučili se zimou. Našli jsme zelený domeček, ve kterém byly různé postavičky-Matička Země se svými pomocníky a hlavně mističky se semínky. Děti si chodily pro semínka po dvojicích, starší s mladšími. Ostatní si mezitím hrály na lanových prolézačkách. Po návratu k jurtě jsme se radovali, že můžeme obědvat venku a po jídle se nám ani moc nechtělo dovnitř. Nakonec jsme si, ale užili i odpočinek s pohádkami O semínku a Kmotře lišce. Povídali jsme si také o tom, co se nám ten den líbilo i nelíbilo. Pozitivní zprávy jednoznačně převážily a smutky a sváry se podařilo hezky vyřešit. Děti se pak naplněny zážitky ze slavnosti daly do kreslení různých květin, stromů a rostlin, které by si přály, aby jim vyrostly. I kluci předškoláci se do svých sešitů do tohoto úkolu pustili s velkou chutí a vznikly moc pěkné obrázky.

V úterý jsme u jurty začali tvořit další záhonek a zaměřili se více na péči o zahrádku, zejména zalévání. Na procházce jsme šli tentokrát sice jen kousek od školky, za to jsme na novém místě našli celkem dobrou hlínu do nového záhonu, spoustu dřeva na topení, ale hlavně parádní houpačku z velkého poraženého stromu, na které jsme se mohli houpat i všichni najednou a bylo to, jak na pouti. Po obědě nám Hanka zahrála pohádku o holčičce Sněhurce, která se na konci zimy nad ohněm rozpustí, nikdo z dětí nad tím snad příliš netruchlil, na jejím místě vykvetla sněženka. Spolehlivě nás pak rozveselil další příběh O Kmotře lišce.

Ve středu jsme si s dětmi na ranním kruhu rozdali další semínka
a sázeli do zahrádky. Vrcholem dne však bylo postavení nové atrakce před školkou, kůlu na indiánský tenis. Stavby se účastnili sice hlavně předškoláci s Petrou P. a Martinem H. (rodiče Máji), ale radost z hry pak měly i ostatní děti. S těmi jsme byly dopoledne na oblíbených balících, aby jim nebylo líto, že se kreslení a vztyčování kůlu nemohou zúčastnit. Také jsme se dozvěděli, že v blízkém remízku už kvetou pravé fialky a byli jsme pak odměněni jejich silnou vůní.

Čtvrtek se dále nesl v semínkovém duchu, děti v ranním kruhu poznávaly různá semínka, hrály s nimi hry a zpívaly si o nich. Aby nebylo pro změnu líto předškolákům, že nebyli předchozí den na ba-lících, šlo se opět tam. Odpoledne se pak neslo ve sportovním duchu.

Závěr týdne jsme si pak užívali velice podobně. Kromě radosti z pohybu bez bund, slunce a péče o zahrádku si děti odpoledne s velkoukou chutí užily malování blátem na velké papíry.

V sobotu proběhla, opět za plného slunce, brigáda. Stihli jsme spoustu práce. Především umístění okapu a sudu, abychom hned jak začne pršet mohli odchytávat tolik potřebnou vodu. Zasazení dalších stromků, keřů a bylinek, které jsme dostali od Pepy Ch., tatínka Zoe a Vilmy. Byly vytvořeny dva vyvýšené záhonky, opraven plot, vyhloubeno pískoviště, nařezáno dřevo a uklizen dřevník.

Tento týden se však budeme muset s dětmi zaměřit na volání deště, aby nám nově zasazené neuschlo. Dokud se nám to nepodaří, prosíme vás o nošení zvýšeného množství vody, ať máme čím zalévat.

Za Hvozdík zapsala Katka Suchá