JAK SE POZNÁ PODZIM

Ohlédnutí za školkou (24. - 28. 10.):
Odpověď na tuto otázku se skrývá v jedné z našich říjnových básniček. Když je země obuta do hněda a do žluta, listí zvolna opadává...

Po celý týden jsme tedy tvořili i zpívali na téma padajících barevných lístků. Díky teplým dnům i ránům jsme mohli tvořit pohodlně i venku.

Od pondělního rána si zájemci mohli obtiskávat lístky pomalované temperou na velké papíry a dotvářet k nim pak i zvířátka či jiné obrázky tuší. V ranním kruhu jsme s velkou chutí pokračovali ve hře na spícího ježka, kterou jsme v dalších dnech různě variovali až jsme ji ve čtvrtek proměnili na zajíčka v jamce.

Ve středu jsme se vší slávou oslavili Marjánčiny šesté narozeniny. Ty nám, stejně jako pak následující den, zpestřil svou návštěvou Májin starší bratr Josef. Ve čtvrtek jsme si sami uvařili oběd, ze kterého každému alespoň jedna část chutnala. Kuskus s fazolemi a zeleninou tedy určitě v budoucnu zopakujeme ve větším množství.

Kromě návštěvy školáka Josefa naší skupinu obohatil Nestík. Ten se k nám vrátil od pondělí a bude ve školce opět s námi.

Po celý týden jsme si plnými doušky užívali slunečného a teplého počasí. To však na některé děti působilo, tak že byly rozverné a zkoušely opět hranice našich pravidel. Bylo tedy třeba si např. ujasnit, proč nelezeme ve školce přes plot. Koncem týdne už byly děti znovu klidnější a s chutí se věnovaly společným hrám a tvoření krásných podzimních obrázků.

Teplé počasí nám zřejmě vytrvá i v příštím týdnu, kéž nám tedy vydrží i poklidná tvůrčí atmosféra. Tu budeme potřebovat k přípravám na Martinskou slavnost, která se již pozvolnými kroky přibližuje.

Za Hvozdík zapsala Katka Suchá.