INDIÁNSKOU STEZKOU

Ohlédnutí za táborem (15. - 19. 8. 2022): V tomto táborovém týdnu jsme si hráli na indiánský kmen. Nejdříve jsme se v ranním kruhu seznámili navzájem, povídali si o tom, co o indiánech, kdo ví a zazpívali a zatančili si první indiánskou píseň. Posilněni svačinou jsme se pak vydali do lesa hledat vhodný materiál na náš kmenový totem. Ještě v lese jej bylo třeba zkrátit na vhodnou velikost, opracovat kůru a začít na něm tvořit ozdobné zářezy. Do toho se většina dětí s chutí pustila. Některým se práce s pilkou a škrabkami natolik zalíbila, že je pak vyžadovali v každou vhodnou chvilku.

Po obědě a odpočinku ve stínu korun stromů, kde jsme kromě pátku pro horké počasí odpočívali každý den, jsme se pustili do malování totemu akrylovými barvami. Do této tvorby se děti pustily ještě živelněji, než do práce s nářadím a udržet barvy nesmíchané bylo u některých umělců téměř nemožné. Totem se však nakonec velmi podařil a my jej mohli hned druhý den ráno společně vztyčit a zazpívat si u něj. Samozřejmě tomu předcházelo důkladné hloubení jámy, do jejíhož hloubení se první ranní příchozí rádi pustili. Kdo zrovna nekopal, mohl si vytvořit z korálků a pírek ozdobu domů či do teepee do jehož stavby jsme se tento den také měli v plánu pustit. Tvorba ozdob měla takový úspěch, že někteří pronavlékali celé dopoledne. Po odpočinku jsme, ale nakonec stihli společně postavit i slíbené teepee, ze kterého měli všichni velkou radost. Ve středu jsme se pro horké počasí vydali na výlet k Bojovskému potoku. Tam si děti i přes její chladnou teplotu užívaly hlavně vodu, stavění hrází a pouštění různých lodiček z lístků. Část dětí se bavila stavěním domečku z velkého pařezu na druhém břehu a jiní si užívali louskání čerstvě načesaných lískových oříšků. Při té vší zábavě si téměř všichni ještě stihli vytvořit indiánskou čelenku, se kterou pak hrdě nastupovali do vlaku, který nás vezl z výletu domů. Ve čtvrtek se mezi námi objevila tajemná a zároveň i zábavná indiánská babička. Ta nám při ranním kruhu všem postupně dodala odvahu k získání potravy na oběd. Ti, kdo chtěli, už slavnostně řekli svá indiánská jména. Babička nám také po svačině dala čtyři zvláštní hádanky a každé z řešení nás dovedlo k jednomu z pytlíků, ve kterém byly suroviny na vaření. Vzhledem k velkému horku jsme sice nemohli vařit přímo na ohni, ale dobře nám posloužil plynový vařič. Na tom jsme uvařili vodu na kuskus, orestovali cuketu a ohřáli omáčku s fazolemi. Děti pilně čistily a krájely hromadu různé zeleniny. Tu jsme rozdělili do mystiček a každý si pak mohl vybírat, co mu chutná. Žádné zbytky nezůstaly a vše se s chutí snědlo. Po odpočinku s indiánskými příběhy, jsme se pustili do zdobení teepee, opět akrylovými barvami. Tentokrát na radu indiánské babičky pouze čtyřmi, na oslavu živlů. Každý si vyzdobil své kolečko, i když někteří by zvládli malovat, dokud by jim barvy a plocha stačily. Závěrečný den týdne bylo třeba si naklonit duchy místa naší osady, protože se nám předchozí odpoledne nejspíš pro velké horko a únavu několik indiánek zranilo při pádech z houpaček. Z keramické hlíny jsme si tedy vytvořili obličeje strážců do kůry stromů v naší osadě. Někteří by vydrželi opět tvořit, dokud by jim materiál stačil. Zdá se, že naše úsilí pomohlo a kromě jednoho úrazu těsně před odchodem, už se další nestal.

Po celý týden vládla příjemná a přátelská atmosféra, kterou občas trochu rušil jen nedostatek houpaček pro každého, ale i to jsme se všichni naučili řešit. Zdálo se, že všichni si společný týden užili a věříme, že se zase brzy setkáme.