Hromnicový týden
Ohlédnutí za školkou (30. 1. - 2. 2. 2023)
Tento týden jsme se věnovali tématu Hromnic. A bohužel se nezapřelo i hromnické počasí. První souboj zimy a teplého vzduchu se projevuje silným větrem. Čili hned v pondělí jsme strávili den v měchenickém sále. V sále je možné zase tak trochu běhat v teple a stavět různé dráhy z kostek či policejní autobus ze židlí převážející zloděje.
S některými dětmi jsme vyráběli čepičky pro panenky či plyšáky z vlny a kartonu. Ovšem většina dětí využila spíš změnu prostoru k pohybovým hrám, které v zimě venku dělat nejdou. Po svačině jsme šli na místní hřiště k pekárně. Házeli jsme žabky, jezdili na místních malých motorkách a také jsme si užili opravdové fotbalové hřiště a trénovali už skoro opravdový fotbal. Kluci zkoušeli, kdo dá největší "prdu" do brány.
Na konci hřiště je obecní školka, kde si zrovna venku hrály děti, a tak jsme šli na průzkum a také děti pozdravit. Bylo to moc milé setkání, byť jen přes plot. Zkoumali jsme také obří krtiny, kterých je kolem opravdu spousta.
Odpoledne bylo znát, že silný vítr a občasná chumelenice spolu s běháním je počasí, které vyžaduje odpočinek. Všechny děti si moc rády zalezly do vyrobených pelíšků a poslouchaly pohádky, některým se vůbec nechtělo vstávat. Ale nakonec jim to nedalo i když mohly odpočívat, jak dlouho potřebovaly.
Úterý se vítr trochu utišil, a tak jsme se odvážili vrátit se do naší jurty. Ráno jsme se ale sešli vevnitř a slavili Hedušky narozeniny. Ta si je opravdu hodně užila se vším všudy ( s pláštěm a s korunou atd...). Po svačince jsme si hráli v lese, na místě, kam jsme se podle mapy vydali hledat dárek (na kopeček za krmelce). Hráli jsme na Mrazíka. U odpočinku si oslavenkyně vybrala číst pohádku O koblížkovi. Dále jsme četli Šípkovou Růženku a Sedm jednou ranou. Odpoledne vyráběli narozeninovou knihu.
Ve středu se vítr opět zvětšil, a tak byla školka zase v měchenickém sále. Hned od rána panovala velice klidná atmosféra a měli jsme chuť na kreslení obrázků. Pravda, že takhle v zimě si ranní kreslení moc nedopřáváme, tak jsme toho využili. Na kroužku jsme se věnovali tématu Hromnic a rozpočítávali se. Každý na koho to padlo si mohl vybrat píseň, kterou všichni zazpíváme. A tak nám celý den zněly v hlavě různé písničky. Nejvíce ale 3 citronky. Na procházku jsme šli na hřiště. Katka hrála s dětmi na fotbalovém hřišti frisbe, což je kupodivu bavilo celou dobu, co jsme byli venku. Taky jim to hezky šlo a hodně se přitom naběhaly. Ostatní děti jim chvilku fandily a nebo si společně hrály a jezdily na motorkách. Byl to i přes vítr takový vyladěný den. Odpoledne jsme se pustili do výroby čepiček z vlny a byla jsem překvapená, jak jsou děti šikovné a jakou mají výdrž, protože udělat si takovou čepici, to už je docela dost práce. Předškoláci to zvládli dokonce úplně sami.
No a protože dětí nebylo zase tolik a vítr stále trval. Středeční večerní bouře nám to jen potvrdila, tak jsme poslední školkový den tohoto týdne udělali u Hanky Š. doma. A byla to vlastně taková malá hromnická slavnost před tou pondělní. Jak vidno i přes zrušení prostě chtěla nějakou formou proběhnout, tak jsme se alespoň hezky naladili na pondělí. Ráno vyráběly děti čepičky a nebo si hrály s dřevěnými kolejemi a stavěly dráhy a věže z Kapli. Při vítání jsme si vyprávěli Hromnické příběhy. Třeba o Bohyni Brigit, která odemyká zem. Nebo právě o hromnických bouřích a o světýlkách za oknem (jak v takové bouři může světélko pomoci). Myslím, že se děti velice těší, až si vyrobí každý svou svíčku hromničku. No a pak jsme si vzali všelijaká chrastítka, vybavili se naučenými hromnickými říkačkami a šli jsme odemykat zahrady. Nejprve Haničky a pak jsme šli na návštěvu k Laie a Zoe a Vilmě a tam jsme také odemkli zahradu a pak jsme si hráli. Jezdili na motorkách, skákali na trampolíně vařili v kuchyňce. Koukali jsme na zvířátka (psi, pávy, slepice). No a trochu to tam i po hromnicku zametli a vyčistili, což byla i veliká pomoc a děti to bavilo. Odpočinek byl tentokrát zasloužilý. Holky se k nám pak přidaly (měly pololetní prázdniny) a četli jsme si konečně veselé pohádky od pana Macourka, na které se děti už strašně dlouho těší. Jsou totiž takové bláznivé a už trošku předmasopustní. No a po pohádce jsme váleli formovali a pekli těsto, které jsme společně zadělali před procházkou, aby nám hezky vykynulo. Bylo krásné počasí a po večerní bouři bylo znát, jak se opravdu to jaro trošku rodí.
Za tým Hvozdíku napsala Petra Skočdopolová
